Při diskusi o oslavách Nového roku se nevyhnutelně vybaví odpalování petard. Přestože přesný původ petard zůstává nejasný, písemné záznamy naznačují, že zvyk odpalovat je během Nového roku existuje v Číně již více než 2 000 let.
Během dynastie Tang byly petardy známé jako „výbušné tyče“ (爆竿), což pravděpodobně odkazuje na praxi zapalování dlouhé bambusové tyče po jednotlivých částech, aby vznikla série nepřetržitých výbuchů. Básník Lai Hu z Nanchangu zachytil tuto scénu ve své básni „Brzy na jaře“: „Nová polovina kalendáře se rozvíjí, / ale malý pavilon stále shromažďuje popel z výbušných tyčí.“V období dynastie Severní Song se v lidových tradicích objevovaly petardy vyrobené zabalením střelného prachu do srolovaného papíru, které se rozlišovaly jako jednorázové nebo dvojité. Tyto petardy byly přejmenovány na „výbušné tyče“, než se z nich vyvinul termín „petardy“. Když se zamyslíme nad tím, proč jsou petardy během Nového roku nezbytné, mnozí si vzpomenou na mýtického netvora známého jako „Nian“. Málokdo si však uvědomuje, že název „Chuxi“ (Silvestr) také pochází z této legendy.Legenda vypráví, že kdysi dávno terorizoval zemi démon jménem „Xi“. Tato bytost lovila lidi, zejména mladé dívky. Každou noc vyhledávala v domácnostech krásné dívky, znásilňovala je a poté je pohltila, aby ukojila svůj hlad. Prostý lid ho nenáviděl, ale neměl sílu ho zastavit. Lovec jménem Qilang, známý svou obrovskou silou a mistrovstvím v lukostřelbě, byl svědkem utrpení, které tato bytost způsobovala.Jeho lukostřelba byla tak obávaná, že i jeho pes se stal divokým a odvážil se postavit jakémukoli dravci. Qīláng byl svědkem utrpení vesničanů v rukou Xīho a rozhodl se ho zničit. S psem bloudil daleko a široko a hledal Xīho, ale nenašel žádnou stopu. Ukázalo se, že Xī se přes den skrýval a vycházel až po západu slunce, aby lovil lidi, a o půlnoci zase zmizel. Nikdo nevěděl, kde bydlí.Po roce hledání dorazil Shichirō na Silvestra do rušného města, kde se lidé radostně připravovali na oslavy. Usoudil, že tato velká osada, hemžící se lidmi a mladými ženami, by mohla přilákat Yō. Přesvědčil vesničany, že tato bytost se bojí hlasitých zvuků, a naléhal na ně, aby po setmění zůstali vzhůru.Vyzval je, aby si do svých domovů shromáždili hlasité předměty a byli připraveni s nimi při prvním náznaku pohybu zuřivě bouchat, aby „Xī“ vystrašili a zlikvidovali. Té noci se „Xī“ skutečně objevil. Vtrhl do domu, kde byl odhalen. Rodina okamžitě začala bouchat do hrnců a pánví. Jejich hluk rozburácel celé město. Vyděšený „Xī“ divokým úprkem prchal, ale Shīliáng ho zahnal do kouta.Qilang vypustil svého loveckého psa, aby ho napadl, a „Xī“ se pustil do zuřivého boje jak s Qilangem, tak s psem. Vesničané, kteří zaslechli venku rozruch, začali bouchat na své nástroje ještě hlasitěji. „Xī“, chycený mezi dvěma útoky, začal váhat. Pokusil se uprchnout, ale jeho zadní nohy sevřel neúprosný skus psa.Qilang využil příležitosti, natáhl luk a vystřelil jediný šíp, který Xīho zabil. Od toho dne se poslední den dvanáctého lunárního měsíce stal známý jako Silvestr. V tuto noc zůstávají všechny domácnosti vzhůru celou noc a odpalují petardy, aby odehnali neštěstí a přivítali štěstí a štěstí.